Olympus Friends Site
   Menu
   Přihlášení
   Informace pro nové členy
   Partneři a zajímavé odkazy
   Fotoaparáty mFT:
   Info o uživatelích
      10.jubilejní sraz OFS v jižních Čechách Lutová 25.10.2011 - 30.10.2011

Články uživatelů

Kaspy napsal pro Vás všechny, kdo jste nebyli na našem 10. jubilejním sraze, takové malé resumé, aby jste byli v obraze:

Půl rok se sešel s půlrokem a na nás čekala další foto-výprava . Tentokrát již 10. jubilejní. Přátelé fotografie se tentokráte sešli v jižních Čechách v malebné vesničce Lutová.


A jak to všechno bylo?



(následující dva dny v ořezané verzi od Nagymarose)

Úterý 25.10.2011

zataženo, 8°C. Po příjezdu na penzion (cca v 18:00) se
já, Katka, děti a Denda ubytováváme. Míra (MPJJK) a Radim
(Siebenburgen) už tam jsou. Po ubytování a vybalení si sedáme na pokoj
číslo 2, kde je ubytován Denda s Radimem a začínáme oslavovat naše
společné setkání. Přijíždí ještě Vlasta (VLK) a později večer ještě
Miro(pp) a tím se naše veselí ještě více umocňuje.


Středa 26.10.2011

zataženo, 8°C, celý den déšť. Ráno jdeme na snídani.
Dopoledne vyrážíme na výlet do Třeboně. Procházíme si náměstí, pivovar
Regent, rybník Svět. Na závěr si dáváme jídlo v lázeňské restauraci.
Potom se odebíráme směrem k zámku Červená Lhota. Cestou se stavujeme u
rybníka Rožmberk ale stále prší a tak jsme tam jen chviličku. Cestou
zpět na penzion děláme malou zastávku v Jindřichově Hradci. V
Kauflandu si doplňujeme zásoby. Po příjezdu na penzion ještě jedu s
Mírou a Miroppem do nedalekého Chlumu u Třeboně pro pivo (21-čku).
Večer sedíme ve společenské místnosti a užíváme si dalších příchozích
- Zdeňka (Janosh) a Ferdy s Maruškou, kteří přivezli kufr plný
"dobrot".

Čtvrtek 27.10.2011

Vyrážíme – je čtvrtek a vše se zdá být pro sraz přichystáno. Počasí je hnusné, ospalé a šedivé, ale přesně tohle signalizuje že vše je jak má být:). Po rychlé cestě přes D1 a Humpolec pokračujeme dále od Pejhřimova (Kojčice jsme k našemu smutku minuli) směrem k Jindřichovu Hradci. Po krátké čůrací a protahovací pauze valíme směrem na Chlum u Třeboně. Jedna ostrá zatáčka, dvě tupé a čepičář ve Favoritu a jsme na místě. Dokonalý orientační smysl nás dovedl přímo k penzionu Vyhlídka – kde, v tu chvíli, zřejmě chcípl pes.
Naštěstí se objevila dcera paní domácí, která nás pustila dovnitř. Obdrželi jsme klíče od apartmá s krásnými kachlovými kamny a hned jsem volal klukům, kde se nacházejí a kdy přijdou. „Kde si“? ozvalo se od Denďáka do telefonu. My byli na penzionu, oni na pivku kdesi ve Staré Hlíně. Nejmladší pánský účastník srazu ovšem potřeboval spánek tak bylo rozhodnuto. S Jajou jsme čekali u sušenek, vody a karet. První se v penzionu objevil Marek alias Nagymaros – „Nazdár Kaspy,“ ozvalo se známé přivítání, je příjemné vidět fajn lidi:) pokecali jsme, přivítali se a Dehnerovci šli taky spát:) domluvili jsme se, že ve 3 bude odchod ke krátkému výletu po okolí – za 10 tři přišel předvoj výrostků Dehnerovic – Kubíka a Honzíka s depeší, že ve tři se opravdu jde. Vydali jsme se kousek kolem hřbitova a kostelíka. Bylo psovsky, ale fotit chuť měli všichni, ze všech členů neměl foťák jen Beník a to jen proto, že by mu okousal čočku. Jakmile jsme se vrátili přidal se k nám Vlamor a šlo se. Další část naší výpravy byla kdesi lovit západy slunce, takže jsme na ně nečekali (a ani jsme nečekali, že něco uloví:) ) Lutová je krásná, ale asi jen víkendová. Krom pár domorodců zde stálo samé A-čko. Vzali jsme to směrem do polí, kolem veselého plotu se zvonky, rybníčku a hezkých domků. Vítr se ale zarýval pod nehty, tak jsme to po chvilce otočili a mazali zpět – po cestě nás málem sežral místní psík, u kterého se podle cedule prodávaly Border kolie. Jestli ale takhle vítá všechny zájemce, tak se nedivím, že jim ten hlídač sežral tu ztrouchnivělou bránu. Dál by živý stejně nikdo neprošel.
Vzali jsme to pro jistotu po návsi a alou do Vyhlídky. Postupně se slízali ostatní členové srazu. Denďák, Tom Hyka se Zdenou, Keryx, Mpjjk (to se nedá psát), Janosh, Ferda s Maruškou, Siebenburgenem a VLKem (který už doufám chápe že fotit na fotosraze je prostě nevhodné:) ). Miroppa jsme už nezastihli musel odjet jako první, tak snad to příště vyjde.
Po dobré večeři (mimochodem, děvčata z kuchyně se o nás starali jaksepatří – někdy jsem si až připadal jako ve školce:) ) a nutnému uložení škvrněte jsme se všichni sešli ve společenské místnosti a společensky se bavili. Víno teklo proudem, tekutá švestka též, tu a tam nějaké to pivko, Tomova kytárka nám dělala společnost také, nezbytné debaty o focení, všelijaké technické hádky a nezbytné rady nezkušeným patří k dlouhým večerům. Když se Tom Hyka dostal do nálady a začal hrát melancholické písně, ozval se svým hromovým hlasem Nagymaros a nakazil nás písničkou – Já s písničkou jdu jako ptáček., tak se zase békalo.. :)) Nesmím opomenout jednu drobnost Nagymarosův sýropárek a Vlamorův bůček či co to bylo. Příště vyberte vaše lednice, oberte rodiče, řezníky, manželky, příbuzné ať to obžerství patří do stálého repertoáru naších večerů – přece se tam nebude pít na sucho???? :) škyt, mňam dobrou;)

Pátek 28.10.2011

Ráno se očekávaly ony pověstné mlhy nad jihočeskými rybníky. Několik mladých a nezkušených naivků (mezi nimi Denďák, Tom.as a bůh ví kdo ještě:)) ) se ráno před snídaní vydali po stopách slunce. Když jsem ráno vstal v 7 hodin a viděl jaká je venku tma byl jsem velmi potěšen, že mě nezlanařili:) Bylo opět typicky srazově, tedy hnusně a tak jsme se s úsměvem na tváři vydali na snídani. Dnes nás čekal výlet do magického lesa. Abychom neměli výlet na celý den a mohli vzít i nejmenší, navrhl MPJJK vzít auta a přiblížit se cíli. Nasedali jsme do aut a v čele s Lukyho károu jsme se vydali na cestu. Občas byl problém jej dohnat, ale ve zdraví jsme se v cíli sešli. Uprostřed lesa kde byl „poštovní tábor“ jsme vytáhli saky paky, kočárky, stativy a hurá do přírody. Jako obvykle se Tom Hyka s Denďákem zasekl u nejbližších krajinných detailů, tak jsme byli nuceni hrát šipkovanou, aby se nám neztratili. Šipky naštěstí vydržely a nikdo z naší expedice v lese nezůstal. Les byl úžasný, příroda také, cesta už méně. Naše matky přesedlaly do terénního a zapřáhly WoLy :) Po chvíli myslím mně i Tom.asovi přešel úsměv na tváři. Cesta byla jako tankodrom a my se statečně prali až do cíle. Naštěstí všude kolem byli podpůrné teamy jako Adinka s Borisem, Zdena, Nagymaros s rodinkou, Maruška, Ferda, MPJJK a další, které si přes veškeré vypětí sil nepamatuji takže cesta byla fajn. Cílem byl pěkný lesík se zvláštní mohylou uprostřed. Dali jsme baštu, doplnili jsme síly, pofotili, pokecali a pomalu se vydali zpět. Pobavilo mě, když Míra práskl, že cíl kam jsme došli nebyl vlastně cíl a onen tajuplný les byl ještě asi o pár set metrů dál. No tak příště( ale to ti nezapomenu :) ). Čas rychle kvapil, tak jsme zařadili dvojku a jeli hledat něco k snědku. V hospůdce Na Bojišti jsme dali obídek a Nagmarosovi s Jajou a Beníkem se po jídle sebrali a mazali na Vyhlídku. Zbytek osazenstva ještě chvíli čekal na Vlka, Lukyho a Janoshe, kteří jistojistě debatovali nad prospěšností šišek. Jakmile jsme byli po kupě jelo se na klášter. Suveréně jsme se vydali za Tom.asovým parníkem, prolítli centrum a kde se vzala tu se vzala státní hranice. Věděli jsme že Rakousko je blízko, ale že i klášter je za hranicemi? Omyl, otočka a zpátky podle navigací Míry správným směrem. Kolem benzinky do kopce, nahoru a pak už určitě klášter uvidíme. Našli jsme se, hurá. Klášter je krásné místo, měli jsme štěstí a dostali se i dovnitř. Bohužel jsme nesměli fotit, interiér si o to ale přímo říkal. Bylo tam takové ticho že ani Olympusí, Nikoní a Canoňácká závěrka by bez povšimnutí neprošla. Já se vydal fotit svoje ploty, Tom.Hyka zapřáhl Zdenu a rozplýval se nad dálkovým odpalováním blesků, jiní fotili klášter, další kamenné detaily, jiní stromy a Denda kouřil cigárko:) Protože se stmívalo víc než jsme původně plánovali, vydala se naše kolona zpět do Lutové. Hlad byl silnější než touha po fotografii a dobře jsme udělali. Večeře byla opět výborná a my si nacpali své hladové břuchy. Večer se nesl v klasické duchu. Na jeden večer nás potěšili návštěvou Fanda se ženou a po chvilce vytáhl Igor svou specialitku, která se při trošce odvahy mohla jmenovat jako legendární Vincetovo Světlo na konci tunelu. Tatranský čaj se naštěstí koštoval po kapkách a takto byl delikátní. Na 5 sekund se sice zastavilo srdce i dech, ale chutnal. To víte 75% neošálíte:). Radim se rozplýval nad videem z výlovu a lákal nevinné oběti do svých hudebních i Ipodových sítí. Vše ostatní znáte. Debatovalo se věcně i pro prču, pozpěvovalo se, popíjelo, cinkalo na zdraví a probíraly se zážitky z dnešního dne, ze srazů minulých i z našich životů. Slabší články postupně odpadávaly až nakonec zůstala společenská místnost docela prázdná. Dobrou noc

Sobota 29.10.2011
Dnešní ráno se nic nezměnilo – slunce nevyšlo, v 7:00 ráno byla tma takže mé svědomí opět zůstalo čisté. Myslím že dnes už nevstával nikdo:)
Po vydatné snídani byl cíl všech víceméně jasný. Někdo to vezme přes Hradec, někdo přes Třeboň, ale cíl byl Červená Lhota. Romantický pitoreskní zámeček na ostrůvku, který přímo láká k fotografování. Účastníci zájezdu, kteří byly v Lutové již od úterka na Lhotě byli. To jen značí jak krásné místečko to je a že za to stojí. Tentokrát jsem jel v čele kolony já abychom měli jistotu že ten nejpomalejší bude vepředu. Cestou jsem v zrcátku sledoval zda malý Kubík Dehnerů nevybíhá s plnou pusou z auta, ale dojeli jsme do cíle aniž by se komukoliv udělalo zle. Třeboň je krásná. Náměstí jako malované. Tom.as okamžitě vytasil stativ a zkoušel 60 sekundové expozice. K jeho neštěstí se mu po place potuloval policajt s reflexní vestou. Dokonale čisté náměstí hyzdil jeho líný pohyb. Čekání na klíče od radní věže se nepovedlo, tak jsme se sbalili a šli směrem k zámku. Cestou jsme nakrmili páva pobíhajícího po náměstí, dali kafčo a udělali pár snímků. Vydali jsme se na zámek. Třeboňský zámeček je nádherný. Jeho tiché nádvoří, fotogenická kašna a krásný park nás rozprostřela na tak velký prostor, že jsme hned ztratili Tom.ase s rodinkou. Hlad byl v tu chvíli větší než fotografická touha tak zaznělo rozhodnutí: „jde se na jídlo“. Vymyslel jsem geniální plán – hned vedle našeho parkoviště je řízková restaurace – tam se nabaštíme, pak se jen překulíme do vozidel a vydáme se na Lhotu. Ehm – řízková restaurace tam sice byla, ale místo už k ní nedávali:) Za veřejné omluvy jsme se v tu chvíli vydali každým svým směrem – jedni do Jindřichova Hradce, jiní do rybí restaurace, další přímo na Lhotu. V poslední skupině jsme byli mi, Kašpárkovi, a protože nám usnulo škvrně nikam jsme nepospíchali. Cesta byla krásná a utíkala rychle. Riskli jsme to až k Červené Lhotě, tam jistě bude restaurace – prdlajz. Naštěstí v blízké Deštné jsme cosi našli a byli jsme zachráněni. Za krátkou chvíli jsme už ale parkovali u Červené Lhoty, bratru 60 kč. To jde mimo sezonu, co ? :-( Lhota je ale nádherný zámeček. S fotografy jako by se v tu chvíli roztrhl pytel – Ferda, Maruška, Siebenburgen, Vlamor, Janosh, Zdena a bůhví kdo ještě už kolem notnou hodinku pobíhali a pálili ze svých strojů jako o život. Tu snímek s odrazem v hladině, tu s listem v popředí, tu s kovaným nábytkem, Fotit by se tento malý kousek země dal celý den a stejně by se jeden nenabažil. Jak říkám krásné místo. Pomalu se začalo smrákat a vidina teplé večeře nás zase hnala zpět do Lutové. Večer jsme se dozvěděli od Tom.asů, že zůstat ještě asi 10 minut déle by se fotografům vyplatilo. Méně už dotyčné paní, která nedbala veškeré zábrany proti přepadu lidí do vody a, světe div se, přepadla do vody. Sanitka i vrtulník ji v tu chvíli asi zachránily život. Letěla dobrých 5 metrů. Fuj. A takový hezký den to mohl být si musela říkat.
Poslední večer už bývá klidnější. Nikomu se nechce domů, Tatranské čaje i různé tekuté švestky zůstávají v lednicích a tak se rozlévá pouze víno. My jsme měli bílé a červené :) (dodatečně doplňuji že se jednalo o Ryzlink Vlašský, Neuburg a Vavřinec) Holky (Katka, Jaja, Zdena a Lenka) si vytvořili svou skupinku a probrali to od početí až po kojení:) a my ostatní jsme kecali jako vždy o nepodstatných nesmyslech. O Ipodech, o HTC, o Leikách, o PENech, o komouších, píchání-chlastání a filmování :-))

Neděle 30.10.2011

Neděle už bývá ve znamení odjezdu. Všichni se balí, loučí, plácají po ramenou a slibují, že za pár týdnů se zase uvidí. Zpravidla se vidí až na dalším sraze:)

Sraz byl opět super. Díky Mírovi za jeho organizaci a výběr lokality, všem ostatním za super společnost, za odreagování, za dobroty, prostě se nám tu opět líbilo a už se těšíme na další, ať to bude kdekoliv:)

Obrázky, které Kaspy poslal k tomuto článku najdete zde!



 
   Související odkazy
   Hodnocení článku
   Možnosti
"10.jubilejní sraz OFS v jižních Čechách Lutová 25.10.2011 - 30.10.2011" | Přihlásit/Registrovat | 3 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Re: 10.jubilejní sraz OFS v jižních Čechách Lutová 25.10.2011 - 30.10.2011 (Hodnocení: 1)
Od: Denda - Tuesday, 08.11. 2011 - 17:45:14
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díky Kaspy za článek, jsem si počet :-)

Re: 10.jubilejní sraz OFS v jižních Čechách Lutová 25.10.2011 - 30.10.2011 (Hodnocení: 1)
Od: tom.as - Tuesday, 08.11. 2011 - 21:01:46
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Výborný článek. Díky za rekapitulaci.

Re: 10.jubilejní sraz OFS v jižních Čechách Lutová 25.10.2011 - 30.10.2011 (Hodnocení: 1)
Od: vlk - Tuesday, 08.11. 2011 - 21:51:45
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ahoj Kaspy, super clanek ze ktereho plyne ponauceni, ze nejenze fotit na fotosraze je nevhodne, ale hlavne sebou nenosit ani fotografie, protoze, jak mi vysvetlil Nagymaros, fotografie se spatne polykaji :-)))))))))) takze pouceni pro priste.



Powered by United Nuke and designed by Zbyněk Hovorka